Jednou z věcí, o které se v dnešní době hodně hovoří, je bezesporu digitalizace. Ta znamená v podstatě převod z papírových dokumentů na ty digitální. Například občanský průkaz či kartičku pojišťovny již nebudete mít v podobě kartičky, nýbrž uloženou v chytrém mobilním telefonu. Pokud bude potřeba prokázání totožnosti, jednoduše jim ji ukážete zde.

Nebude se to však týkat pouze osobních dokumentů, ale také papírových procesů. Například nejrůznější žádosti, ať už o dávky, o invalidní důchod či jakékoliv jiné by se měly podávat pouze prostřednictvím internetu. Cílem je omezení papírových dokumentů a také zjednodušení komunikace.

Je však jasné, že proti tomu je značný odpor, především pak ze starší generace. A je pravdou, že z části je oprávněný. Tento nápad totiž nebere v úvahu to, že zvláště staří lidé si s moderními technologiemi, jako například již zmíněné chytré mobilní telefony, příliš nerozumí a neumí je používat. Pak jsou tu také sociálně slabší, kteří zkrátka toto zařízení a ani připojení k internetu nevlastní. Tyto skupiny by pak byly ve svých možnostech značně omezeny.

Samozřejmě je to zčásti pouze dočasný problém, neboť lidí, kteří technologie neovládají ani na uživatelské úrovni, značně ubývá. To znamená, že se skupina, která tímto bude postižena, bude v průběhu času zmenšovat. Když k tomu navíc přidáme i překlenovací období, kdy budou možné obě varianty, a které bude s největší pravděpodobností trvat několik let, pak se tento rozdíl smaže takřka úplně.

To ovšem neřeší onu druhou skupinu, chudé. Právě ti totiž s úřady mnohdy potřebují komunikovat nejvíce, ať už kvůli dávkám či nejrůznějším příspěvkům. To však pro ně nebude možné, neboť nebudou mít prostředky, jak toho dosáhnout. Ano, jsou sice internetové kavárny a podobná zařízení, avšak těch není ani zdaleka tolik.

Ukazuje se tedy, že jsou zde stále problémy, které je nutné vyřešit, než se digitalizace začne implementovat. Pokud by se s tím začalo příliš brzy, mohlo by to skončit katastrofou.